Svátky Starého zákona
Šabat
Židé odpočívají sedmý den, o šabatu. V židovském kalendáři je tímto dnem sobota. Slaví se na památku dne, kdy Bůh odpočíval po šesti dnech stvoření světa.
Pesach ( Velikonoce )
Tento svátek se slaví 14. nísanu (březen- duben) a připomíná událost, při níž Boží anděl smrti usmrcoval egyptské prvorozené, ale míjel domy Izraelců (Exodus 12). Svátek se také označuje jako ,,svátek nekvašených chlebů''. Tento název se vztahuje na nekvašené chleby, které si Izraelci připravili při svém spěšném odchodu z Egypta. Dnes Židé oslavují pesah zvlášť připraveným pokrmem.
Šavu'ót (svátek týdnů)
Šavu'ót je svátek na oslavu žní. Slaví se 6.sivanu (květen- červen).
Róš ha-šana (Nový rok )
V bibli se tento svátek nazývá ,,Den, kdy se vytrubuje na šófary (trouby )''. Tento den Židé vzpomínají na uplynulý rok. Slaví se 1. tišrí ( září- říjen).
Jom kipur ( Den smíření )
Je to den vyhrazený půstu a modlitbě. V biblických dobách se do pouště vypouštěl obětní kozel ( 10. tišrí).
Sukót (Slavnost stánků )
Židé táboří v chýších nebo stanech, aby si připomněli pobyt Izraelců na poušti (15.-21. tišrí ).
Chanuka ( Svátek světel )
Oslavy začínají 25. prosince a připomínají den, kdy Juda Makabejský znovu posvětil chrám (1. Makabejská 4,36).
Púrím
Svátek púrím se slaví 14./15. adaru ( únor-březen). Svátek je vzpomínkou na perskou královnu Ester, která zachránila Židy před smrtí ( Ester 9).