Jak mohu jiné přivést k víře ?
To je báječná problematika, ušlechtilé přání.
Víra je a zůstává vírou. Víra je milost; to znamená, dar boží. Proto se nemůže s vírou nikdy lehkovážně zacházet a ještě mnohem méně se nesmí ostatním pokoušet vlastní víru namluvit nebo dokonce chtít vnucovat.
Víra je nádherná květina, která roste jen tehdy, když jí k rozvoji věnujete dobrou půdu, světlo, teplo, dobré ovzduší a postačující místo.
Bohudíky je to tak, že jednoduše není jedna víra. Je mnoho dobrých společenství, které z celého srdce dělají, co uznají za správné. Oni milují Boha, jsou vděční, milují své bližní jako sami sebe a tak dělají to nejlepší.
Když chci ostatní skutečně vést k víře, tak musím nechat víru nejprve ve mně nechat rozkvést. Z květu dozraje ovoce. Jsou-li tyto plody chutné, tak je chtějí také jiní okusit! Vlastní dobrý příklad je rozhodující, naše činy a nikoliv naše zbožná slova. Mnozí dovedou krásně mluvit a psát. Ale Kristus dal podobenství o stromu s dobrým ovocem. «Na plodech je poznáte.»
Smíme se modlit, tedy Boha a jeho anděle prosit za jiné lidi, aby On v nich probudil milost víry.
Je také dovoleno být dobrým posluchačem a ve správném okamžiku dát malý popud. To ale z pravé lásky a nikoliv v naději, že jsem někoho pro mou víru mohl získat, abych ho mohl připočítat k zástupu.
Naše snaha smí být jen službou z lásky pro tohoto člověka a ne z vypočítavosti.
Ano, když věříme, tak máme za úkol modlit se za všechny lidi a v lásce ke všem lidem růst, aby náš strom přinášel dobré ovoce a tím požehnání pro celý svět.
Jedině láska může dosáhnout něčeho dobrého.
Přeji vám v tomto smyslu hodně radosti, lásky, síly a požehnání, aby se vám dobře dařilo.
Zdroj: http://st-michael.ch/index.php